Reklama
 
Blog | Viera Langerová

BB a PPP

Úvah o tom, jestli se bývalá pákistánská  premiérka Benazir Bhutto domluví s prezidentem Mušarrafem o návratu do Pákistánu ( je tady obviněna ze zpronevěry peněz), aby mohla stát na čele své strany PPP (Pakistan Peoples Party) v podzimních volbách, je hodně, jejich závěry jsou různé.

Místní čtenáři se ve svých dopisech ptají, jestli je v Pakistánu ještě něco, co Bibi, rozmazlená „college girl“ nestihla rozvrátit. Nedá se říct, že by bylo procento důvěry v její vládu vysoké, i když ve volbách roku 2002  skončila PPP na druhém místě s 25.8 %, za PML-Q. Ve svém prvním volebním období  1988-1990 byla neúspěšná, ale nevinná (měla kvůli armádě a tajným službám svázané ruce) , za druhé období 1993- 1996  nese,  zejména za nevysvětlené finanční lapsusy, plnou zodpovědnost, soudí komentátoři.

Šaráda námluv a domluv je složitá, vedle BB čeká v zahrančií i bývalý premiér Nawaz Šarif , který má  se svou stranou PML – N (Pakistan Muslim League je rozdělená , existuje ještě PML-Q vládní strana na čele s Čodry Šujaat  Hussainem, vládním vyjednavatelem s Červenou mešitou) také ambice. S Benazir uzavřel v Londýně smlouvu o spolupráci  a její  pro-mušarrafovský směr ho znepokojuje. Vzájemné vztahy nebyli počas jeho premiérování nikdy přátelské a odvolání Šarifa naplnilo Benazir nadějí, že jí Mušarraf nabídne  návrat. Prezident- generál se ovšem domluvil v roce 2002 s představitelem MMA Maulanou Fazlurem Rehmanem. Neznamená to, že by PPP odmítal, naopak. Žádná jiná strana nebyla blíž jeho deklamovaným snahám o demokracii.  Vadila mu jedine Benazir.

Dnes se na veřejnosti objevují zprávy, že se domluvili, pak že se domluvili, že se domluví, že se nedomluvili a mluvčí PPP označí všechno za spravodajskou hru atd. Pravdou je, že obě strany jednají prostřednictvím svých emisarů, střídavě v Dubaji a v Islamabádu. Situace se dnes příliš nezměnila, kromě MQM (Muttahida Quami Movement- liberální strana), se názory a plány všech politických stran od Mušarrafem proklamovaných hodnot více méně vzdalují. PPP je mu nejblíž svou snahou o sekularizmus, ale stejně i názory na ekonomický rozvoj země , strana podpořila prezidenta u návrhu na zrušení šariatických trestů v civilním zákonníku ( Women Protection Bill) a jakékoliv agendě, týkající se práv žen. PPP moc po jedenácti letech  v „politické divočině“ moc potřebuje. Otázka, kterou si kladou straničtí kormidelníci je, jestli není výhodnější počkat si na prezidentův pád a pak se ujmout velení, než riskovat podíl na jeho přešlapech. Jiné a snad moudřejší hlasy říkají, že pád Mušarrafa demokracii Pákistánu nepřinese a je povinností PPP snažit se o kompromis.

Reklama

Jiná diskuse začíná u představ, co je a co není demokracie. Benazir neustále mluví o „obnově demokracie“.“ Jaké demokracie?,“ ptá se autor jednoho z článků Friday Times. „Kdy u nás byla demokracie? … Když Benazir mluví o svobodných a spravedlivých volbách, měla by o nich vědět hodně.  Zúčastnila se jich čtyřikrát a všechny byly zmanipulované. Proč si myslí, že v tomto roku to bude jinak?… Mušarraf nám dal pocítit závan demokracie, ale demokracii jsme nikdy neměli a nemáme“, uzavírá.

Jakou podobu demokracie je možné i v případě domluvy mezi BB a PM budovat v Pákistánu, ovládaném z velké části feudální elitou, majiteli půdy a kmenovými náčelníky bude vzrušující do té doby, než oba smete triumf vůle a víry  náboženských fanatiků. 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama