Reklama
 
Blog | Viera Langerová

O Pákistánu a okolí. Expresně každé ráno nejenom z místního tisku

  Místní odborníci píšou o plazivé talibanizaci Pákistánu.  O všem, co se kolem plazí  i hrdě, s vypjatou hrudí  pochoduje, proč a s jakými důsledky doufám, zajímá nejenom mně. 

Zpráva o tom, že se předsedovi  vládnoucí PML (Pakistan Muslim League) Čódry Šujat Husajnovi  podařilo domluvit se s vedením Rudé mešity (Lal Masjid) a vláda přistoupí na všechny požadavky radikálních kleriků,  měla krátký život. V dnešním denníku Dawn se mluví o setkání  předsedy s premiérem  Šokatem Azízem a ministrem vnitra Aftabem Šerpaem.  Novinářům oznámili , že zpráva bude “rekonfirmována” . Jednou z mnohých požadavků duchovních bylo například zavedení islámskeho práva šárie do denní a legální právní praxe. Odpůrci tohoto rozhodnutí se brání tím, že hodně ze šárie je už obsáhnuto  v civilním zákonníku, obránci argumentují  tím, že Pakistán je islámský stat a proto má jeho právní systém obsahovat  výlučně islámské právo. ( podrobněji o dění kolem mešit  si přečtěte článek  Povstanie ako z učebnice, který připojuji)

            Dnes od 9.30 pokračuje debata na Ústavním soudu, kam podal odvolaný předseda Iftikar Mohammad Čódry žádost o odvolání všech obvinění, které mu  9. března předložil president Mušarraf. Opoziční kritikové vyčítají vládě nevšímavost vůči aktivitám obou vzbouřených mešit . Po  ulicích chodí hlídky studentek v nikábech, s holema v rukách, zapisují čísla aut, které řídí ženy, nebo je dokonce zastavují a “domlouvají “jim. V nebezpečí jsou i pouliční holiči , kteří mají zákaz holit muže, protože každý moslim má nosit bradu na dvě pěsti, nemluvě o obchodech s hudbou a filmama.

             Když se objevili zprávy o tom, že tyto obchody mají  ultimatum 30 dnů a pak je zavřou násilně, rychle jsem jela navštívit náš oblíbený obchod Illusion . Majitel mi ukázal dopis z Rudé mešity, kde se mešita distancuje od jakéhokoliv nátlaku. Když jim  prý nějací rozhněvaní studenti udělají jakoukoliv škodu, je to čistě jenom jejich voluntarizmus. Tato informace může znamenat dvojí: po úspěšném brainwashingu jsou jeho absolventi s důvěrou vypuštěni do ulic, nebo jsou skutečně mimo kontrolu a už vůči nim nemůžou  zasáhnout jejich “pedagogové”. Nasvědčoval by tomu i článek  z posledního Friday Times (týdenník) , popisující dění na Pandžábské univerzitě v Láhauru, kde studenti  se silným náboženským cítěním vytvářejí něco jako policejní mravnostní hlídky a kontrolují oděv svých spolužaček a stejně bdí nad morálku. Je nepřípustné, aby mladí muži a ženy spolu veřejně mluvili atd. Dění v Islamabádu zkrátka dává zelenou  všem akcechtivým studentům. Já zrovna čtu Divoké labutě čínské autorky Ťung Čchang (Jung Chang), kde velice poučně popisuje vyčínění rudých gard za “kulturní revoluce”.           

Reklama

  Jinde v Dawn sepisuje autor všechna provinění, kterých se dopustli studenti jak Rudé mešity, tak další mešity Džamia Hafsa. Provinění –  pohybují se od  početných únosů, urážek a ponižování  až po porušování pravidel vynášení fatwy. Všechno se uvádí  i s paragrafy. Mešity hrozí, že při jakémkoliv útoku, vypustí trénované samovrahy. Autor článku připomíná, že  když věřící zabije věřícího  je to velký a neodpustitelný hřích, uvedený i v Koránu.         

    Statistické údaje z Programu  mezinárodních politických postojů (University of Maryland) asi překvapí málokoho:  jenom 2 % Pákistánců ve městech   věří, že za útokem z 11. září stála Al Kajda, 28% Egypťanů , 26 %  Indonézanů, a 35% Maročanů. Každý třetí z jmenovaných zemí si myslí, že cílem americké politiky na Blízkém východě je rozšířit hranice státu Izrael.      

       Premiér Azíz se vrátil z Číny, kde  podepsal 27  zmluv.  Pákistán nabízí Číně energetický koridor ze zemí Blízkého východu, který má větší zásoby zemního plynu i ropy než země Střední Asie s nimiž Čína intenzivně rokuje.  Nový přístav na pobřeží Arabského moře Gwadar byl vybudován také s čínskou účastí a Číňané se pdoílejí i na plánovaném budování megaletiště v Islamabádu. Nevyhnutné  je i srovnávání obchodných výsledků  indicko-čínského obchodu, který se má v následujících letech zvýšit o 30% a dosáhnout tak bilanci 160 miliard USD.          

  Azíz skonstatoval, že asijské země se z příjmatelů zahraničného kapitálu mění na investory. V tomto řebříčku vede Čína, která investuje v Japonsku, Jižní Korei, Singapuru a některých zemích Blízkého východu. Po návštevě ruského premiéra Fradkova minulý týden se k energetickému koridoru chce připojit i Rusko a využít trasu Gwadar- Střední Asie. Jak je vidět, mír v Afghánistánu potřebujou nejenom Amerika s Evropou.            Dále se dovíme od vice- presidenta Světové banky pro Jižní Asii, který mluvil na Pakistan Development Forum 2007 o mnohem tristnějších číslech: množstvo Pákistánců dnes žije za míň než 1 dolar na den, i když příjem na hlavu (per capita income) se zvýší z 847 USD na 950 USD. V Pakistánu dnes žije 100 miliónu lidí ve věku nižším než 25 let. Vice- president Světové banky varoval vládu před narůstající  sociální propastí.          

   Zahraniční investice tvořili v Pákistánu 5,6 miliard USD v minulém roce a v tomto se očekává jejich nárůst na 6 miliard.

   Indie           

 Protože jsem kdysi psala  o indických kastách ( www.tyzden.sk č. 13 Svět podle kast)  zaujal mě článek o volbách  do parlamentu v indickém státě Uttarpradéš (UP, jak se mu říká i tady v Pákistáně).  Zajímavé je zejména postavení nedotýkatelných, jejich postavení v zemi označil premiér Manmohan Singh  slovem apartheid, jsou většinovou společností neustále pronásledovaní, na druhé straně měli z rodiny dálita prezidenta a také slušné politické zastoupení.      

   Hlavními politickými stranami jsou tady strany nejnižší kasty šúdra – Samajwadi Party (SP), která reprezentuje střední a nižší  vrstvy zemědělců a vládla v UP poslední tři roky. Jejími rivaly je  strana dálitů (  dálitové- utlačovaní, jak se nazvali  tvz. bezkastovní, nebo nedotýkatelní)  strana Bahujan Samaj Party ( BSP).   

          Hlavní indické strany , vládní Congress Party  a její rival BJP  mají šanci zlepšit v UP svoje skóre, které CP ztratila  v prosinci 1992 , kdy  byla  radikálnimi hinduisty zdemolována Babri Masjid ( mešita ze 16. století) za nečinného přihlížení vlády. Sklamaní moslimští voliči CP na stranu rezignovali.            UP  rozdělujou zejména rozdíly kastovní a náboženské, méně sociální a jazykové.

 Afghánistán 

           Příští týden se očekává setkání Mušarrafa s Karzáím v Ankaře. Turecko se nabídlo jako sprostředkovatel urovnání vztahů mezi Pákistánem a Afghánistánem. Oba státníci přijíždějí na pozvání premiéra Recepa Teyyipa Erdogana.  Prezident Mušarraf je velikým ctitelem Kemala Attaturka, zakladatele sekulárního tureckého státu,  a jeho portrét prý visí i v jeho pracovně.      

      Problémy obou zemí  jsou spojenými nádobami. Boj s Talibánem je oboustranný a autor  článku Prohlubující se afghánská krize vidí souvislost mezi troufalostí obou bratrů ze vzbouřených islamabádských mešit a postupem Tálibánu v Afghánistánu. Ochota prezidenta Karzáiho vyjednávat se zástupci Tálibánu  a nabídka administrativních postů ve vedení země  nebyla příliš úspěšná. Proti Tálibánu se zvedá formace, podobná Severní Alianci  a vyvolává obavy z dalšího etnického dělení Afghánistánu. Opatrné vyjdenávání ale beze znatelných výsledků pokračuje, i když krach  smlouvy britských jednotek v Musa Qala (Helmand) se stal symbolem  porážky NATO. ( viď článek Mier na troch stránkach papiera).        

    Poslední dva měsíce se vojska NATO  v Helmandu a Kandaháru snaží v Operaci Achilles  vytvořit podmínky pro rekonstrukci  přehrady Kadžaki  na řece Helmand, což by přineslo zásoby energie zhruba 1.5 miliónu lidí a  podmínky pro dalši rozvoj oblasti.              

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama