Reklama
 
Blog | Viera Langerová

Pakistán před volbama

      Jak se změnili souřadnice na politickém poli po dobu mého letního evropského relaxu mě zajímá i proto, že víc než kdykoliv jindy na cestě domů z letiště v Ráwalpindí vidím evidentní znaky pokroku – rozestavěné silnice, květiny a keře, vysázené na veřejných prostranstvích, na místní poměry větší čistota, pořádek  a …  víc žen na reklamních billbordech.Dokonce se některé usmívají. Usmívám se taky. Zatím.

Na hlavní červencovou událost – potlačení vzbouřené Rudé mešity už v novinách téměř nenarazíte. Pozornost médií se upíná hlavně na jednání mezi prezidentem Mušarrafem a bývalou premiérkou Benazir Bhuttovou. Vyjednává s jeho zástupci podmínky svého návratu do Pákistánu z londýnského exilu. Diskuse se týká zejména otázek kolem nezávislosti parlamentu (žádá zrušení článku ústavy, dovolujícího prezidentovi rozpustit parlament), prezidentských (listopad 2007) a parlamentních (leden 2008) voleb. Na sobotní tiskové konferenci sdělila, že za třináct dní oznámí  přesné datum, kdy se tak stane. Rozhodně odmítala konstatování, že se  diskuse nad budoucí  mocenskou mapou zatím jediné moslimské nukleární země, dostali do slepé uličky. Neobdržela odpověď na svoje návrhy z minulého pondělí, kdy se setkala se třemi prezidentovými emisary. Za nereálné označuje její požadavky ústavních změn  a  zrušení některých státních institucí, současný ministr informací a vysíláni Muhammad  Ali Durrani.

Se značnou dávkou znepokojení sleduje vyjednáváni nejvyšší reprezentantky PPP (Pakistan Peoples Party) s prezidentem  Mušarrafem  vládnoucí politická strana PML (Pakistan Muslim League), dosavadní spojenec prezidenta. Na jejím čele stojí Čódry Šujat Husejn, kterého občas média obviňují z vedení tajných jednání s MMA (Muttahida Majlis-i-Amal), koalicí šesti radikálních  muslimských stran. Ve včerejších novinách dokonce předseda MMA Maulana Fazlur Rehman vyvracel  domněnku, že mu už  od PML přišla nabídka na premiérské křeslo, když  MMA podpoří znovuzvolení prezidenta.Rehmana,  podle jeho vyjádření zajímalo jenom jedno: jestli měli zástupci PML od Mušarrafa nějaký mandát. Se svou  předvolební verzí přišli i právnické organizace ( zaktivizované krizí po odvolání předsedy Nejvyššího soudu Iftikara Čódryho na jaře tohoto roku) National Action Committee  a Pakistan Bar Council. Oznámili  svou strategii jak zabránit znovuzvolení prezdienta Mušarrafa a rozhodli se pro podporu MMA.

Ožehavou otázkou pro všechny je termín, kdy prezident-generál opustí svůj vojenský post, jmenuje nového nejvyššího velitele ozbrojených sil   a spokojí se s civilní rolí.  Zatím se ví, že se chystá rezignovat po tom, co ho parlament znovu zvolí za prezidenta. Zásluhy na „odzbrojení“ prezidenta si  podle všeho nárokuje Benazir Bhutto a proto se vládní vyhlášení předbíhají v popíraní její autorizace této symbolické události.

Reklama

Comeback číslo 2.

Karty v předvolební hře míchá i další bývalý pákistánský premiér Nawaz Šarif, žijící taky v exilu (právě jeho sesadil generál Mušarraf v roce 1999 jednoduše tak, že mu nedovolil v Pákistánu přistát na žádném letišti po tom, co si přesně tohle vyzkoušel Šarif na něm, ve snaze sesadit ho z postu  nejvyššího vojenského představitele za jeho nepřítomnosti). Návrat do Pákistánu ohlásil na 10. září. Jak Bhuttová, tak Šarif zde čelí obviněním z finančních podvodů a korupce. Novinové zprávy uvádí, že prezident se snažil zapojit všechny diplomatické kanály, aby mu návrat vymluvil. Šarif žije v Džedde (Saudská Arábie) a zřejmě došlo v tlaku na odložení Šarifova návratu i k aktivizaci  místní moci. Představitelé vlády  ho upozornili , že jestli odejde, nevrátí se už jako vítaný host. Podle některých vyjádření mu ovšem důvěřují  chudí lidé a slibují si od jeho nástupu zlepšení své situace.

Mrtvé duše.

BB, jak s oblibou označují Benazir Bhutto místní médiá,  poslala na Nejvyšší soud námitku ohledně chybějících 20 miliónů voličů. V porovnání s volbama v roku 2002 (70 miliónů), je jejich dnešní registrace dramaticky nižší. Volební komise tvrdí, že  nemohli zaregistrovat voliče bez občanských průkazů. Navíc zjistili, že někteří se  stihli zaregistrovat několikrát na různých místech. BB vyslovila obavy, že ke ztrátě voličů došlo zejména v oblastech, tradičně podporujících její stranu PPP. Čódry Šujat Husajn, předseda vládnoucí PML slíbil, že se postará o to, aby se mohlo volit i bez občanského průkazu, tak jako kdysi, když k identifikaci  stačil účet za elektřinu, nebo papíry o vlastnictví nemovitostí. Komentátoři vysvětlují, že tento krok může paradoxně spíš pomoct PML  s ohledem na sociální zařazení jejích voličů. Další se ptají, proč s tím BB vyrukovala až teď  a podezřívají ji z přípravy eventuálních výmluv na neúčast ve volbách, nebo  zpochybnění jejich platnosti v případě neúspěchu PPP.

      Jaký dopad budou mít volby na bezpečnost na situaci v zemi  je otázka, na kterou je zajímavé hledat odpověď i po dnešním výbuchu v Ráwalpindí. K samovražednému ataku na autobus, který vozí do práce pracovníky ministerstva vnitra došlo na cestě k vojenské rezidenci generála Mušarrafa, jedné z nejhlídanějších silnic v zemi. Dochází k nim ovšem  bez ohledu na volby, po celou dobu  jeho vlády od roku 1999.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama