Stovky nelegálních rozhlasových stanic úspěšně šíří na severních územích Pákistánu svoje nábožensko-politické curriculum. Přes rádio slyší věřící nejenom propagandu. Vysílání se věnuje taky čtení z Koránu a volání k modlitbě (azán). Organizace pro kontrolu vysíláni (PEMRA) už sice na NWFP (Severozápadní federální provincie) zakázala více než stovku stanic. Marně.V září guvernér oblasti Orakzai žádal realizaci PEMRA předpisů z roku 2002 a vznikla diskuse, kde vlastně zákony platí a kde neplatí. Může ovšem nařídit plošnou likvidaci rádiových přijímačů. Dojde k zajímavé situaci, kdy bude Tálibán s Al Kajdou ničit rádiá a tranzistory kvůli poslouchání nedovolené hudby a státní orgány kvůli štvavým projevům kleriků.
Válka ve Swatu.
Swat je jedno z nejhezčích údolí na severu Pákistánu, tradičně rekreační místo, označené kdysi jako Švýcarsko východu. Kolem řeky Indus přes něj vede cesta ke Karakorum Highway i k Šandurskému průsmyku, místu, kde se konají oblíbené zápasy koňského póla.
V roce 326 pr.n.l. překročili řeku Swat vojska Alexandra Makedonského, odsuď se šířil budhizmus do Číny a Střední Asie. První známky nepokojů začali v létě, kdy ozbrojené skupiny začali v oblasti ničit budhistické památky tvz. gandharského umění, budhizmu, poznamenaného řeckými vlyvy ( nejvýraznějším znakem jsou budhové v tógach a s vousama). Destabilizace pokračovala hrozbama dívčím školám a zdravotníkům, kteří chtěli očkovat děti proti obrně.
V údolí žije zhruba 1,6 milionu lidí a vede se tam neoficiální válka s místním Talibánem i různymi ozbrojenými skupinami, mezi které patří i 4 500 dobrovolníků, organizovaných maulanou Fazlullahem. Nazývají se Shaheen Force. Za ozbrojenými útoky i maulanou stojí strana TNSM (Tehrik Nifaz -i- Shariat Muhammadi), kterou prezident Mušarraf zakázal v lednu 2002. Podpořila ji ovšem MMA ( parlamentní kolalice 6 islámskych stran, vládnoucí v NWFP). Obchod byl jednoduchý: výměnou za povolení očkování a souhlas s dívčíma školama , vláda povolí její legální existenci a zároveň rozlasové vysíláni.
Noviny každý den přinášejí správy z bojiště, počty zabitých ozbrojenců a vládních vojsk, hlásí použití těžké artilerie a bombardování. Součástí boje jsou únosy a veřejné popravy, minulý měsíc bylo popraveno několik místních policajtů.Jejich amaterští soudci jim uřízli hlavy. Všechno doprovází samovražedné atentáty na policajné i vojenské cíle nejenom ve Swatu, ale i například v Ráwalpindí.
Tento postup samozřejmě vystrašil místní obyvatelstvo, které z oblastí utíká, údajně už uprchlo 60% lidí. Snaží se o únik dřív, než přijde první sníh a údolí bude odříznuté od ostatního světa.
Vláda se snaží vyjednávat, mírová džirga se 31. října usnesla o zastavení bojů. Vládní stranu zastupoval dočasný ministr pro NWFP Mohammad Ali Bacha Lala , opozici zástupce maulany Fazlullaha a mlvučí militantů Muslim Khan. Ten žádá propuštění z vězení maulanu Sufi Mohammada ( tchán maulany Fazlullaha), předsedu TNSM. Maulana Mohammad Alan z TNSM ohlásil mezitím vlastní mírovou džirgu a chce s vládou vyjednávat o obnovení zákona z roku 1991 ( tehdy premiér Nawaz Šarif) , povolující některé šariatické zákony.
Paralela s letní krizi kolem Rudé mešity v Islamabádu je evidentní. Minulý týden na tiskové konferenci v Islamabad Press Club vyhlásil zástuce imáma z Rudé mešity Amir Siddiqi ( synovec Abdula Rashida Ghazi, který byl zabit v červenci vládními vojsky jako jeden z vůdců odporu v Rudé mešitě), že vládní vojáci, kteří umřeli v bojích ve Swatu, umřeli jako nevěřící. Toto vyhlášení vzbudilo veřejné prostesty a otázku, jak je možné, že člověk jmenovaný a placený vládou takýmto způsobem komentuje celou situaci. Varoval prezidenta a řekl, že situace ve Swatu bude mnohem horší než na kmenových územích v Balúčistánu, kde jsou přítomné vládní jednotky.
V pozadí této „lokální“ války s „globálními“ ambicemi stojí kapitál mocných bossů s narkotikama, kteří aby mohli obchodovat, potřebují ovládat, kontrolovat potřebná území.
Politická situace se navíc každým dnes vyhrocuje čekáním na usnesení Nejvyššího soudu. Má rozhodnout o platnosti ústavních dodatků, povolujících Mušarrafovi kandidovat na post prezidenta jako nejvyšší představitel armády a zároveň o platnosti National Reconciliation Ordinance, amnestii na všechny korupčné skandály nejenom pro Benzari Bhutto, ale také jiné vysokopostavené politiky. Mandát prezidenta končí 15. listopadu, v tento den má být rozpuštěn i parlament. Kto se pak ujme vlády a jak bude vypadat situace v zemi je dnes v Pákistánu otázkou číslo jedna. USA varují pákistánskou vládu před vyhlášením výjimečného stavu…